Paralelní listy
Můžeš být ministr zahraničí a říkat ne úplně dokonalou angličtinou rozumné věci. Je to akceptovatelné. Můžeš být ministr zahraničí a říkat dokonalou angličtinou absolutní nesmysly. Není to akceptovatelné, ale je to jakž takž důstojné. Nebo můžeš být ministr zahraničí, který během mluvení zakopává jazykem o retardéry, lezou z něj absolutní bullshity a ty bullshity ani nedovede rozvinout, protože slovní zásoba skončilo cca u druhého retardéru. No a pak je to opravdu průser. -
Kluk s pizzou: Pan Vávra? Mám tady pro vás pizzu, jsem na správné adrese? Vávra: Kdo to je? Proč mi volá anonymní číslo? Kluk s pizzou: Protože naši pizzerii nemáte uloženou? Vávra: Co to na mě zkoušíš? Ty jsi od nich? Kluk: Od koho? Vávra: Od nich Kluk: Z pizzerky? Ano, jsem tady na brigádě první týden Vávra: Oni tě za ten stalking platí? Kdo? Kluk: Co? Vávra: Co je to za pizzu? Kluk: Hawai s ančovičkami Vávra: Hawai s ančovičkami? Děláš si ze mě pr…, ty libtarde? Mám vyjít ven s kvérem? Vávrova žena: Ježiš klid, tu pizzu jsem objednala já. Vávra: A ty jsi kdo? Poslali tě oni? -
Turkova póza: Přijel jsem domů po celém dni tvrdé práce. Uvařil jsem to nejlepší italské jídlo na světě a vojel známou modelku. Udělala se 3x. Pak jsem si ještě přečetl Kritiku čistého rozumu od Kanta. Zítra mě čeká zase nabitý den plný rozhodování důležitých věcí, na nichž závisí osudy milionů lidí. Turek v reálu: Přišel jsem domů po celém dni, kdy jsem čuměl do zdi, vytrhával si pinzetou obočí, kýval, že rozumím věcem, kterým nerozumím, a sežral dva docela sklizněhodné šušně. Ty nezralé jsem otřel o spodní hranu křesla Gabriely Sedláčkové. Doma jsem hodil do trouby Ristorante a přeblafl Chlada. Udělal se 3x. Pak jsem si ještě prečetl nějaký random prospekt. Zítra musím zjistit, jestli je to křeslo polohovatelné, jak se v něm spí, a jestli má moje sekretářka povinnost starat se o moje sekrety. -