Dirigent
Prosím, berte mě s rezervou. Truchlím a nechci si to nechat pro sebe a vy vydržíte všechno. 🙄 Na Valentýna jsem tu psal, že jsem s kočkou na klinice. Psal jsem o tom, že přítomnost někoho druhého není samozřejmost. Nebyl to ale náznak toho, že z kliniky odjedu sám. To jsem v té chvíli ještě netušil. Dostal jsem spoustu vzkazů plných podpory. Moc vám za ně děkuji. Jako vždy se to snažím vidět z více úhlů. Z toho mého to vypadá tak, že jsem jí ušetřil ošklivé smrti a velkých bolestí. Ale z pohledu kočky? Vzal jsem ji z gauče, slíbil jí výlet k doktorovi, dal ji do přepravky, zavolal taxi a jeli jsme. Způsobili jí bolístku při odběru krve a když testy vyšly katastrofálně, nechal jsem jí uspat, jak mi doporučili. Najednou jsem byl v roli někoho, kdo rozhoduje o něčí smrti. Odmítl jsem u toho být a držet ji za tlapku, protože bych mohl dostat infarkt. Naštěstí byla s paní doktorkou, která působila jako anděl. Ale rozloučil jsem se. Pohladil jsem ji, dal jí pusu, poděkoval za všechno a omluvil se, že ji nedokážu zachránit. Tuhle kočičku jsem si vzal přes inzerát. Paní se tehdy narodilo dítě a ona na něj žárlila 🙂 Proto se rozhodli, že ji dají pryč. Bylo jí šest let. Spolu jsme byli čtyři roky. Podvědomě jsem se celou dobu bál, že jednou nebude. Proto jsem ji každý den hladil po pusince, opěvoval její krásu. To ona mě dělala lepším člověkem. A teď tu není. Pořád ji očima hledám a pláču. Až se z toho oklepu, udělám další kočce domov a budu se těšit na nové přátelství a radosti. Ale na tuhle kamarádku nikdy nezapomenu. Sbohem, Apakundo. Navždy tě budu mít rád, byla jsi úžasným životním parťákem. ❤️🖤 -
Kočičí nemocný Valentýn Moje kočka nechce jíst, tak jsem ji vzal na kliniku na vyšetření. Má v puse afty, ale pro jistotu jsem jí nechal udělat i krevní testy. Teď čekáme na výsledky. Je to moje nejlepší kamarádka. Máme podobný osud. Oba nás vyhodili z domova. Na rozdíl ode mě má krásnou malou pusinku, skáče mi do náruče, spí vedle mě, rozesmívá mě, někdy mě kousne 🤷🏾😁 dělá svět hezčí. Každý den jí zpívám, že je krásná kočička. ♥️ Občas ukradne kus paštiky, ale vždycky vím, co od ní můžu čekat. Narozdíl od lidí. Jsem za její přítomnost vděčný. Žádná přítomnost někoho druhého není samozřejmost. -
Našel jsem ve vlaku telefon. Napadlo mě, že ho odnesu do zastavárny, že bude na trávu a chlast 😁 ale nakonec jsem ho odevzdal paní průvodčí. Možná byla mírně překvapená, že jí Cigán předává nalezený telefon. Hezky se usmála. Nevytahuju se že jsem poctivý, ale tím, že mě baví bořit stereotypy. Vzpomínám, jak jsme jednou jeli s kamarádem na schůzi orchestrálních odborů. Ve vlaku jsme na záchodě kouřili jointa jako za studentských let a já potom ve vlaku zapomněl své drahé milované houslové Ferrari. Myslel jsem, že je už nikdy neuvidím. Našel je pan průvodčí a odevzdal je do ztrát a nálezů na hlavním nádraží v Praze, kde jsem je vykoupil za 40 Kč!!! 🙂❤️ Takže jen vracím. -
@IBabicka Vše nejlepší v roce 2026!🌹🍀 Chtěl bych mít babičku jako jste Vy, bohužel jsem se ve svém životě ani s jednou vlastní babičkou nesetkal. Narodil jsem se asi pozdě. Moc Vám to sluší. Dovolte líbací smajlík, prosím 😘 -
Jen tak pro zasmání 😂😂 Z dnešního projevu nového premiéra ČR 😁 (není to AI) https://t.co/sOmGe3BsNM -
O tohle se rád podělím. Malá holčička (prvňáček), která se mě ve škole dřív bála i oslovit, se včera docela odvázala. Po 20 minutách hraní na klávesy začala dělat inventuru třídy. Kontrolovala nábytek a ptala se: Nemáte tu školu nějak starou? Prohlížela dál a narazila na housle. Na chvíli se zadívala a řekla: Máš to ňáký zaprášený, kámo! 😅 Pak si nasadila čepici přes hlavu že nic neviděla a hrála. 🤷🏾♂️😅 To je přece boží práce tohle 🙂 -
